Bude tentokrát "euroval" schválen?

Euroval, tedy soubor dvou přerozdělovacích mechanismu - EFSF ("Evropský nástroj finanční stability") a ESM (Evropský stabilizační mechanismus, "Smlouva dluhů"), začíná, zdá se, být v České republice opět aktuálním tématem. Není divu, Poslanecká sněmovna i Senát hodlají již tento týden hlasovat o ratifikaci ESM (EFSF se nás zatím netýká).

250 kg zlatá cihlaWikipedia

Pokolikáté už? Nepočítáme-li předběžný souhlas z března letošního roku, tak Poslanecká sněmovna stáhla bod z programu už jednou, Senát alespoň 3x (v červenci, 4. srpna a 6. října). Pokaždé z obavy, že se nepodaří návrh prohlasovat. Pokud nevíte, o co jde, přečtěte si alespoň následující:

• sněmovní tisk 348-E
• Rozhoduje se o transferu 250 miliard korun na záchranu eurozóny
• Váženým senátorům ke změně Smlouvy o fungování EU
• ESM: Černý scénář
• Dokument uniklý ze Senátu potvrzuje obavy Svobodných
• Drsné video: Evropský stabilizační mechanismus (euroval): Smlouva dluhů

Trvalý euroval (ESM) posune fungování eurozóny (de facto téměř celé Evropské unie, přičemž některé státy mají výjimku na používání eura - trvalou mají jen Velká Británie a Dánsko) od "nesmíme se navzájem tahat z fiskálních malérů" do "rozhoduje Brusel a všichni platí všechny průšvihy".

Obchodníci (trhy) nejsou slepí a umějí předvídat, a tak sebelikvidačním závazkům z EFSF příliš nevěří a vzhledem ke stále se prohlubujícímu odporu obyvatel členských zemí EU vůči těsnější integraci nedůvěřují ani fiskální centralizaci (alespoň) eurozóny. Není se čemu divit. Pokud by bylo zapotřebí, aby Slovensko uvolnilo prostředky ve výši necelých 8 miliard euro (necelých 200 miliard českých korun), muselo by si na trzích půjčit a navýšit slovenský státní dluh (který je již dnes ve výši přes 30 mld. EUR - cca 750 mld. Kč). Tím by ohrozilo vlastní důvěryhodnost, zvýšilo úrokové náklady a zřejmě by brzo potřebovalo také nějakou pomoc, pokud by se chtělo vyhnout bankrotu. Navýšení závazku vůči EFSF vedlo na Slovensku dokonce k pádu vlády (viz Zásadový politik ještě žije: Richard Sulík).

Německá kancléřka Merkelová se nechala slyšet, že hodlá prosadit zavedení fiskální unie. To znamená, že členské státy EU ztratí rozpočtovou nezávislost a vznikně něco jako "ministerstvo financí EU". Členské státy si nebudou rozhodovat ani o rozpočtu, ale ani o daních. Vznikne tak de facto skutečně stát a národní státy budou mít podobnou roli, jakou mají nyní v rámci České republiky kraje. Že to obyvatelé zemí EU nechtějí, prokázali už při odmítnutí Euroústavy, kterou nakonec přijaly parlamenty ve formě Lisabonské smlouvy (s výjimkou Irska, kde se hlasovalo opakovaně, protože napoprvé byla Lisabonská smlouva odmítnuta v referendu). Evropský stabilizační fond je zásadním krokem k fiskální a transferové unii.

Závěr tohoto týdne ukáže, který poslanec a senátor se při hlasování zachová v souladu s poslaneckým, resp. senátorským slibem a kdo dá přednost nějakým jiným slibům.

Poslanecký/senátorský slib: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Poslanecká sněmovna plánuje bod projednávat ve čtvrtek dopoledne. Senát se k němu nejspíš také dostane až v druhém dni schůze. Nechme se tedy překvapit, zda (jako několikrát předtím) raději poslanci resp. senátoři stáhnou bod z programu nebo se k hlasování postaví čelem a budou riskovat "neprohlasování". Pro úspěšnou ratifikaci je zapotřebí ústavní většina, tedy 120 poslanců a 49 senátorů.

Sociální inženýři z Bruselu, Berlína a Paříže nemají na "záchranu společného projektu" již mnoho času. Možná by se senátoři a poslanci mohli usnést, že ratifikace není na pořadu dne, a definitivně by ji mohli odmítnout. Už se zbavujete eur?