Předvolební argumentační zamyšlení
O co v politice jde
Myslím si, že v politice má jít o soutěž názorů na zajišťování společných věcí. Je přitom jedno, jestli zde zrovna máme paternalistický stát, který se "stará" o první-poslední svých občanů či minimální stát zajišťující třeba jen územní obranu.
Je zřejmé, že možnost rozhodovat o druhých (jejich životě a majetku) je příležitost, která do politiky táhne mnoho jedinců. To podle mne není špatně, protože usilování o vlastní blaho považuji za přirozenou lidskou vlastnost. Nemusí přitom jít o peníze, i když často jde právě o ně. Lze si za ně totiž pořídit většinu věcí a služeb. Je na voličích, aby si své politiky ohlídali, například aby volili takové, kteří slíbí omezení své moci. Moc politiků je mocí státu, protože politikové stát ovládají přes parlament, vládní aparát (včetně ministerstev a dalších úřadů) a přes samosprávu.
Jenomže proč věřit slibům? Všichni přece víme, že "když ptáčka lapají, hezky mu zpívají" a totéž dělají i kandidáti před volbami - tedy vlastně asi i já. I zvolení politici jsou za plnění svých slibů (politicky) odpovědní. Prostě nehlasujte pro toho, kdo vás zklamal. Jenomže kdo si pamatuje, co se dělo třeba před třemi, čtyřmi roky? Mnoho lidí bude mít problém vzpomenout si i na schvalování začlenění trvalého eurovalu do "eurosmluv" (červen 2012). A také - co dělat pokud se na kandidátku strany, kterou chcete volit, dostanou jen těžko přijatelní lidé, takže ani nemáte koho zakroužkovat?
Problémy jsou to dva, pro každý jedno řešení. Prvním problémem je "ohlídat si stranu zevnitř, nejlépe při sestavování kandidátek". To lze vyřešit jen nějakou účastí na činnosti takové strany. Pokud se nechcete rovnou stát členem, zkuste zjistit, zda nemá nějaký slabší institut, třeba "příznivectví". Fungování strany ani přijatelnost kandidátů pro vás nezajistí žádný úřad. To si musí zajistit každý volič. Každý má totiž jiné nároky.
Druhým problémem je "co se zlobivými poslanci uprostřed volebního období". Co když se zase rozhodnou odhlasovat nějaké povinnosti, daně či státní výdaje, které jsou po chuti jen či především jim samotným? Pokud nejsou zrovna rozhádaní tak, aby si "vypustili" Poslaneckou sněmovnu, nikdo je za současného stavu pryč nedostane. Opět nebudu napovídat, nicméně při studiu volebních a politických programů najdete návrhy principiálních opatření. Přečtěte si je, třeba najdete něco, co se vám líbí.
A teď k té relevanci argumentů
Občas pozoruji, že někteří - a ano, občas i podporovatelé strany, jíž jsem místopředsedou - upřednostní příležitost šťouchnout si do politického konkurenta a přehlédnou při tom skutečnost, že jejich argumentace nedává v kontextu politické filosofie jimi podporované strany velký smysl. Někdy jde argumentace přímo proti takové politické filosofii. Zkusím to ilustrovat na argumentaci nás, Svobodných, vůči politickému konkurentovi - straně ANO2011 pana Andreje Babiše.
Asi všichni vědí, že podnikání pana Babiše se týká zemědělství. Že jeho firmy pobírají dotace (SAPS - jednotná platba za plochu, možná i nějaké další). Ale to pobírají i další zemědělci. Ani si pořádně nemohou vybrat. Pokud by se toho dotačního nároku hrdě vzdali, konkurenti by je snadno zlikvidovali. 5.700 Kč na hektar - to není tak málo. Nemohu se proto na firmy pana Babiše zlobit o nic víc než na jiného zemědělce, tedy vůbec.
Firmy pana Babiše jsou významným producentem řepky. Do portfolia pana Babiše patří také firmy, které řepku zpracovávají na MEŘO (metylester řepkového oleje). A MEŘO má zákonem zajištěný odběr, protože čerpací stanice musejí přimíchávat bionaftu v objemu alespoň 6%. Vše to je regulérní podnikání založené na (pro každého podnikatele nutném) zohlednění legislativy a dalších součástí okolí firmy. Mám důvod se proto na firmy pana Babiše či přímo na něj osobně zlobit? Ne, nenacházím jej.
Pan Babiš v nedávném rozhovoru pro iDNES na dotaz ohledně lobbování za změnu legislativy přímo uvedl, že za zájmy českých zemědělců lobbuje. I to je však přirozené - každý se snaží zvýšit svůj užitek a dosahovat svého blaha. Že se stará o to, aby se dobře dařilo jeho firmám i jejich obchodním partnerům, kdo by se mu divil? Ani pro to se nemohu na pana Babiše zlobit.
Přesto je zřejmé, že biopaliva nakupovat musíme, platíme za naftu a benzín víc než bychom platili bez nich a nejspíš to prospívá pouze konkrétním firmám či konkrétnímu odvětví. Kde je tedy chyba, na koho se máme zlobit?
Na koho se zlobit a co s tím?
Zlobit se musíme na poslance. Ano, na ty, kteří to odhlasovali - ve volebním období, které skončilo v roce 2010. Například na ty, kteří přehlasovali prezidentovo veto.
Výše jsem napsal, že argumentace některých příznivců Svobodných vůči ANO2011 je jen příkladem. Podobně se občas někteří z nás "zapomenou" i v jiných případech. Budu rád, když nás při takovém úletu upomenete. Většina viditelnějších členů a příznivců Svobodných argumentuje rozumně. Třeba Vítězslav Kremlík se trefně v posledním článku drží právě tématu "zákonné loupeže". Strefuje se tedy především do poslanců a vůbec do toho, že někomu mohou nařídit, co smí či nesmí prodávat nebo používat. Také Vít Jedlička hovoří o špatnosti takového nařízení.
Jsou však slyšet i tací, kteří říkají "nevolte Babiše, protože jeho firmy berou dotace". To pro mne není relevantní argument. Dotaci bere implicitně každý, kdo chodí po (obcí udržovaném) chodníku a každý, který někdy jede (dotovanou) MHD. Z dotací se v současné době nemůžeme jednotlivě vymanit ani kdybychom sebevíc chtěli.
Voliči se musejí rozhodnout, zda takové zákonné loupení ve volbách podpoří (a stanou se tak "spoluloupežníky"), či zda se mu postaví (a stanou se tak nepřáteli současných loupežníků).
Jak se tedy rozhodnout ve volbách? Do toho vám nebudu mluvit. Hlasujete přece za sebe. Hlasem podpoříte nejen budoucí poslance, ale také program strany. Hlasem také vyjádříte vaše očekávání - důvěru v to, že strana program skutečně bude (v rámci možností daných výsledkem voleb) realizovat. I pokud by se nedostala do Poslanecké sněmovny, posílíte svým hlasem nejen její význam, ale také váhu politického názoru, který představuje.
Zajímejte se proto o program, ne jen o hesla. Zajímejte se o to, zda program strany představují skuteční lidé. Pokud si tou důvěrou nejste jistí, zkuste aspoň na poslední chvíli před volbami o fungování strany zjistit víc. Pokud do toho "jdete naplno", podejte členskou přihlášku (či přihlášku podporovatele/příznivce, pokud takovou formu vámi vybraná strana má). Nebo se strany aspoň pořádně poptejte třeba na Facebooku. Je to jen ve vašich rukou.
Karel Zvára
Povinná podpora migrantů z Afriky se blíží
Zaštítěn kouřovou clonou směrnice o copyrightu přijal Evropský parlament 26. března 2019 Usnesení o základních právech lidí afrického původu.
Karel Zvára
Hrátky s grafy
Data je dobré vizuálně prezentovat tak, aby je divák dobře pochopil. Často je ale možné vybrat z několika různých způsobů ten, který se autorovi nejlépe "hodí do krámu". Tentokrát o tom, zda vstup do EU zlepšil export ČR do EU-15.
Karel Zvára
Nešťastná amnestie
Prezident Václav Klaus vyhlásil při příležitosti 20. výročí nezávislosti České republiky dílčí amnestii. Osobně to považuji za nešťastný krok, kterým mne Václav Klaus rozhodně nepotěšil.
Karel Zvára
Omluva Zbyňku Pospíchalovi a společnosti Dial Telecom, a.s.
12. ledna 2012 jsem přednesl úvodní příspěvek na veřejné diskusi Svobodných na téma "regulace internetu". V rámci besedy jsem nesprávně uvedl jako příklad původce špatné konfigurace BGP směrovače společnost Dial Telecom, a.s. a jmenoval jejího zaměstnance Zbyňka Pospíchala (ne však jako původce chyby). Po upozornění beru svá slova zpět. Nesprávně jsem si totiž vzpomněl na úlohu jednotlivých aktérů ve dva roky starém článku, ve kterém jsem se o události dočetl. Tímto se omlouvám Zbyňkovi Pospíchalovi i společnosti Dial Telecom, a.s. a svá slova na jejich adresu, která jsem uvedl na zmíněné besedě, beru zpět.
Karel Zvára
Česká republika prý dnes podepsala ACTA
Česká republika dnes v Japonsku připojila k mezinárodní smlouvě ACTA, který de facto likviduje svobodný internet, dělá z prohledávání elektronických přístrojů na hranicích pravidlo a téměř každého uživatele Internetu umožňuje stíhat pro "poškozování duševního vlastnictví. V žádném zdroji jsem se nedočetl kdo za Českou republiku ACTA podepsal ani od koho a jaký k tomu měl mandát. Pokud takovou informaci máte, prosím Vás o její zaslání.
Karel Zvára
Ve středu nebude fungovat anglická Wikipedie
Včera, v pondělí 16. ledna 2012, se na stránce Wikimedia Foundation objevilo prohlášení výkonné ředitelky Wikipedia Foundation Sue Gardnerové. Přináším jeho překlad, aby i ti, kdo nerozumí anglickému textu, rozuměli důvodům. Původní text je opatřen licencí Creative Commons Attribution - Share Alike License, která umožňuje jeho využití. Dále ještě odkazui na můj předchozí článek Piráti vs. Svobodní - domněnky a skutečnost, ve kterém je vložené video z příspěvku a besedy právě na téma regulace internetu. Zbytek článku je již jen překladem prohlášení výkonné ředitelky Wikimedia Foundation.
Karel Zvára
Svobodní vs. Piráti - domněnky a skutečnost
V posledních dnech se na webu (především blogy) objevily reakce na článek Benjamina Kurase Svobodné, nebo kradené? Narážím na článek pana Škopa či na článek v Pirátských novinách. Co mají Svobodní a Piráti společného a kde se zásadně liší? A co s tím má pan Kuras společného? Na to se pokusím odpovědět v tomto článku.
Karel Zvára
Na dlouho poslední šance na trvalou euro-výjimku
Dnes odletí premiér Nečas na jednání Evropské rady v Bruselu. Ve čtvrtek večer bude s ostatními státníky ze zemí Evropské unie a s "prezidentem" van Rompuyem večeřet. Na páteční ráno je naplánováno podepisování přístupové smlouvy s Chorvatskem, odpoledne se bude jednat o "řešení dluhové krize". Pan premiér má na dlouhou dobu poslední šanci prosadit jeho požadavek rozhodnout si o zavedení eura v České republice v referendu.
Karel Zvára
Jak může vypadat (nejen) řecký bankrot
Je možné, že v blízké budoucnosti Řecko nebo i jiné státy nebudou schopné hradit řádně a včas své splatné závazky, především úroky a splatné jistiny státních dluhopisů. Takové situaci se říká státní bankrot. V tomto článku chci nastínit možné scénáře vývoje. Nemám patent na rozum, je možné, že v úvaze udělám chybu nebo něco přehlédnu. Budu rád, když mě na chybu v diskusi upozorníte a budeme o ní diskutovat.
Karel Zvára
Bude tentokrát "euroval" schválen?
Euroval, tedy soubor dvou přerozdělovacích mechanismu - EFSF ("Evropský nástroj finanční stability") a ESM (Evropský stabilizační mechanismus, "Smlouva dluhů"), začíná, zdá se, být v České republice opět aktuálním tématem. Není divu, Poslanecká sněmovna i Senát hodlají již tento týden hlasovat o ratifikaci ESM (EFSF se nás zatím netýká).
Karel Zvára
Čekáme na Vaše jasné vyjádření proti "eurovalu", pane premiére..
Premiér Petr Nečas v březnu dohodl a svým hlasem podpořil účast České republiky na Evropském stabilizačním mechanismu (ESM), tedy na tom, čemu Slováci říkají "trvalý euroval". Od tohoto kroku jej tehdy Svobodní zrazovali. Petr Nečas na trvalý euroval kývl a napsal k tématu poměrně dlouhý dopis. Mohlo by se zdát, že si Petr Nečas v posledních dnech si uvědomuje, jaké důsledky by pro Českou republiku mohla účast na trvalém eurovalu (ESM) znamenat. Dokonce navrhuje, abychom o "přistoupení k euro" rozhodovali v referendu.
Karel Zvára
ESM: Černý scénář
Tento článek věnuji výhradně evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM), konkrétně tomu co by se snad v budoucnosti mohlo stát. Netvrdím, že se to stane, nechci nikoho strašit. Dost možná to bude jinak, alespoň pokud jde o načasování; proto jsem tento článek také nazval "černý scénář". U každého kroku se pokusím vypořádat s argumenty proti realističnosti scénáře. Ostatní argumenty snad zvládneme prodiskutovat pod článkem (jen nesedím celý den u počítače, dost možná odpovím až večer).
Karel Zvára
Tři cesty vývoje evropské dluhové krize
Řecko, a možná nejen Řecko, už mnoho měsíců stojí na pokraji státního bankrotu. Pomoc z EFSF či z MMF pomáhá prodlužovat agónii, neřeší však problém samotný. Ten je totiž ve společné měně při rozdílném výkonu ekonomiky Řecka a zemí jako je Německo či Rakousko.
Karel Zvára
"O přijetí eura si rozhodneme sami". Jistě, pane premiére?
Předseda vlády České republiky Petr Nečas je v poslední době ústřední postavou "tahanic o euro". Chtěl bych tímto článkem především reagovat na stále omílané tvrzení pana premiéra, že "Česká republika přijme euro tehdy, až náklady na udržení koruny převýší náklady na zavedení jednotné evropské měny" (článek na Novinky.cz) či jeho tvrzení v dopisu Petru Machovi: "Znovu zdůrazňuji, že bez aktivního projevu vůle se nemůže žádný členský stát EU stát stát členem eurozóny".
Karel Zvára
Kolik platíme politickým stranám?
Včera jsem publikoval článek navrhující přispět k narovnání politické soutěže zrušením (či výraznou změnou) dotování politických stran ze státního rozpočtu a ústavním uktvením povinnosti nemít deficitní rozpočet na úrovni státu. Několik čtenářů mi napsalo (i když ne v diskusi), že běžný čtenář nemívá představu o tom které strany a v jakém objemu získávají dotace. Nyní chci tuto informaci doplnit.
Karel Zvára
Volby? Hlavně svobodné..
V souvislosti se současnou vládní krizí se mluvilo o možnosti předčasných parlamentních voleb. V tomto článku bych se chtěl zamyslet nad současným systémem, zejména na financování politických stran a jejich ekonomické moci. Právě skutečnost, že strany, které jsou momentálně "u moci", mohou s využitím veřejných prostředků ovlivňovat příští volby, považuji za důvod, proč jsou u moci stále stejní lidé. Jsou potom volby skutečně svobodné?
Karel Zvára
Poděkování ČSÚ za odpověď
19. ledna 2011 jsem na tomto blogu zveřejnil dopis, který jsem jako otevřený adresoval Českému statistickému úřadu. Uvedl jsem v něm pochybnosti ohledně mé schopnosti správně vyplnit "sčítací formuláře". Dnes, 7. února 2011, jsem od ČSÚ obdržel odpověď. Jsem přesvědčen, že podle § 3 autorského zákona se na odpověď ČSÚ nevztahuje ochrana podle autorského práva. ČSÚ jsem v původním dopise upozornil, že jejich odpověď zveřejním. Zbytek článku je tedy odpovědí ČSÚ, ze které vynechávám jen jméno osoby, která se pod odpověď podepsala.
Karel Zvára
Otevřený dopis Českému statistickému úřadu
Čeká nás "sčítání lidu, domů a bytů". Jako člověk, který se snaží nic nezanedbat, jsem si tedy otevřel stránku www.scitani.cz, vyhledal sčítací formuláře a prostudoval nápovědu. Vím, že mám na základě zákona povinnost vyplnit všechny povinné údaje podle pravdy. Zjistil jsem však, že to zřejmě nedokáži. A že mi tedy hrozí, že budu muset zaplatit pokutu ve výši 10.000 Kč. Já ji však nebudu chtít zaplatit. Stát totiž po mě chce něco co mu prostě nemohu dát. Proč? Pojďme se podívat na jednotlivé otázky a na problémy, které s nimi mám. Zbytek článku je textem, který zašlu Českému statistickému úřadu. Jako člověk, který má ke statistice blízko, totiž vím, že je lepší "chybějící pozorování" než nesprávný údaj. A penalizovat "chybějící pozorování" považuji za obrovskou chybu. Zákon totiž zvýhodňuje uvedení věrohodných nesprávných údajů před jejich neuvedením. Kromě (alespoň pro mne neakceptovatelného) zasahování do soukromí tedy sčítání lidu "zjistí nějaké údaje", které však dost možná nebudou odpovídat skutečnosti. A toto zasahování do soukromí za účelem zjišťování nevěrohodných údajů nás bude stát více než 2,5 miliardy Kč. Přidejte si tedy ke "Kalouskově složence" dalších 250 Kč za každou osobu. Doporučuji všem, aby se podívali na www.scitani.cz a zjistili, zda jsou schopni tyto formuláře úplně a správně vyplnit. No a pokud ne, můžete napsat ČSÚ dopis také. Jistě budou rádi, že sčítaní občané projevují o sčítání zájem, a že se všemožně snaží dostát povinnostem, které na ně poslanci uvalili skrze zákon č. 269/2009 Sb. Jelikož neposkytnutí přesných a úplných údajů, stejně jako neodevzdání vyplněných formulářů, může být "odměněno" pokutou 10.000 Kč, pečlivě važte odpovědi.
Karel Zvára
Příští složenka na veřejné dluhy může být skutečná...
Ministerstvo vnitra navrhuje, aby se na úhradě obecních dluhů podíleli i obyvatelé. Alespoň to říká nadpis článku na iHNED.cz. Článek také cituje čtvrteční MF Dnes: "I občané by se ale na oddlužení obce museli podílet, třeba placením vyšší daně z nemovitosti nebo opravou chodníků". Jak je to tedy s těmi obecními dluhy, s veřejným hospodařením vůbec a jak je možné, že by občan obce musel platit nějaké závazky, které dobrovolně nepřijal?
Karel Zvára
Kdo je další na řadě?
Španělská ministryně financí Elena Salgadová vyloučila, že by její země potřebovala finanční pomoc. Říkal jsem si, že už jsem něco podobného kdysi slyšel, ale neměl jsem čas to dohledávat. A hle, během pár desítek minut se potřebné odkazy objevily na mé facebookové zdi. A jelikož moji "zeď" na facebooku čte relativně málo lidí, podělím se s vámi o odkazy na články, kvůli kterým jsem dnes měl pocit deja-vu.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 43
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
Oblíbené stránky
- Liberální institut: on-line knihy
- Moje odkazová stránka
- Strana svobodných občanů
- Reformy CZ
- Profil na DeníkPolitika.cz
- Profil na ZměňPolitiku.cz
- Profil na Facebooku
- Profil na ParlamentníListy.cz
- Průhledná radnice
- Petr Mach: Jak vystoupit z EU (PDF)