Tři cesty vývoje evropské dluhové krize

19. 09. 2011 13:33:00
Řecko, a možná nejen Řecko, už mnoho měsíců stojí na pokraji státního bankrotu. Pomoc z EFSF či z MMF pomáhá prodlužovat agónii, neřeší však problém samotný. Ten je totiž ve společné měně při rozdílném výkonu ekonomiky Řecka a zemí jako je Německo či Rakousko.
Euro
Euro

Cena dluhopisů a státní bankrot

Státním bankrotem je nesplácení splatných závazků státem. Závazky mají obvykle formu státních dluhopisů a tím splatným závazkem jsou buď úroky nebo vrácení vypůjčených prostředků při skončení platnosti dluhopisů.

Pokud stát není schopný včas uhradit úroky nebo vrátit vypůjčené prostředky, nastává státní bankrot. V takové chvíli si lze jen ztěží představit, že by takovému státu chtěl někdo půjčit formou nákupu dluhopisů. Tomu, jak by mohl vypadat státní bankrot například v Řecku, se chci věnovat v některém z příštích článků.

Úrok dluhopisů je odměnou věřitele za to, že dlužníkovi poskytl prostředky. Úrok však také zároveň odráží důvěru věřitele v to, že dlužník dluh splatí. Pokud by riziková složka úrokové sazby činila například jeden procentní bod, věřitelům by uhradila ztrátu z bankrotu v prvním roce jednoho ze sta dlužníků - pokud by všem dlužníkům půjčil stejnou částku. Ostatní složky úrokové sazby se vztahují k podkladu, tedy k měně, ve které je úvěr vedený.

V eurozóně má jednu z nejnižších sazeb 10-letých vládních dluhopisů Německo - necelá dvě procenta. Proti tomu je tržní úroková sazba 10-letých vládních dluhopisů Řecka více než 20 %. Pokud bychom tedy považovali investici do německých vládních dluhopisů za bezrizikovou, potom trh říká, že pravděpodobnost, že Řecko zbankrotuje do roka, a že ze své pohledávky neuvidí nic, je skoro 20 %.

Tržní cenu ovlivňuje nabídka a poptávka. Potíž je v tom, že ti, kdo poptávají (nakupují) řecké, portugalské, irské, španělské a italské dluhopisy, nejsou jen soukromí investoři, pro které je hlavním měřítkem výnos z dluhopisu a bezpečnost investice. Tyto dluhopisy vykupuje i Evropská centrální banka (ECB), tedy měnová instituce eurozóny, která je řízená politicky. Rozhodující úředníci nenesou důsledky svých špatných rozhodnutí a tak ECB svými nákupy nejspíš uměle snižuje výnos z řeckých státních dluhopisů. ECB nepracuje s vlastním majetkem. Vydáváním "nových peněz" automaticky snižuje hodnotu všech dříve vydaných. Ve skutečnosti financuje přebírání závazků Řecka a dalších zemí s rozpočtovými problémy z prostředků všech držitelů měny euro. Jde o formu zdanění, která se nazývá inflační daň. Pokud investoři považují investice do řeckých státních dluhopisů za tak rizikové, že nejsou ochotni získat bonus 20 %, nebudou dluhopisy kupovat vůbec a jediným investorem tak zůstane ECB - do té doby, dokud bude silně intervenovat.

Pro krachující země je vysoká úroková sazba nepříjemná. Řekněme, že taková země měla půjčených 100 mld. euro s úrokovou sazbou 5 %. Platila tedy ročně za tento úvěr 5 miliard euro. Pokud jí tato půjčka skončila (10-letý dluhopis se stal splatným), může si půjčit znovu - ovšem tentokrát za cca 21% úrokovou sazbu. Roční úrok z úvěru vyskočí z 5 mld. eur/rok na 21 mld. eur/rok. Řešením tedy je buď snížit náklady (k tomu se je snaží dotlačit EU a MMF, politicky je to však obtížně proveditelné tak rychle - jde totiž o snížení státních výdajů při nesnižování daňové zátěže) nebo vystoupit z eurozóny. Pokud by Řecko mělo vlastní měnu, nejspíš by nedošlo k této situaci, ale namísto toho by došlo k postupnému znehodnocování řecké drachmy.

Pokud Řecko skutečně zbankrotuje, budou náklady vynaložené na jeho záchranu "utopené". Představují totiž výdaje Řecka po dobu uměle prodlužované agónie. Tyto prostředky nebudou nikdy splacené. A nejde jen o znehodnocenou měnu, ale také o pomoc z EFSF, které se účastní také Slovensko a případnou budoucí pomoc z ESM (Evropského stabilizačního mechanismu).

Ne "jestli", ale "kdy"

Stále více odborníků (např. Allan Meltzer) se shoduje na tom, že otázka nestojí "Zbankrotuje Řecko?", ale "Kdy zbankrotuje Řecko?". To proto, že ekonomika bez měnové nezávislosti nemůže automaticky (vlivem tržních sil) vyrovnávat rozdílnou efektivitu vůči jiným ekonomikám, nemá-li společnou rozpočtovou a daňovou politiku nebo pokud tento rozdíl neplatí někdo jiný.

1. cesta: Evropský superstát

Společná rozpočťová a daňová politika na teritoriu Evropské unie by znamenala těsnější federaci než tu, kterou v referendu odmítli například Francouzi. Z Euroústavy se po odmítnutí rychle stala Lisabonská smlouva s prvky většinového rozhodování ("kvalifikovaná většina"), avšak stále bez zavedení fiskální unie (společné rozpočtování). Jednotlivé státy jsou stále ještě trochu suverénní, mohou se zadlužovat a rozhodovat v daňových otázkách v rámci unijních limitů (např. minimální základní sazba DPH 15 %, minimální sazby spotřebních daní).

Evropané si zjevně nepřejí Evropský superstát, někteří politici však ano. Skutečnost, že se někteří politici snaží o výrazně hlubší integraci včetně společného rozpočtování či automatického přelévání prostředků mezi státy eurozóny je dobře vidět např. na snahách o zavedení celoevropských daní nebo o zavedení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM, vyjádření slovenského ministra financí).

Tato varianta by znamenala prosadit těsnou unii (po měnové také fiskální a politickou) proti vůli obyvatel zemí Evropské unie. Jsou volení zástupci pořád na straně voličů? Tato cesta vede do totality.

2. cesta: Vyrovnávání rozdílů (financování bankrotářů)

Varianta, že by rozdíly v efektivitě ekonomik někdo platil, odpovídá aktuálnímu stavu. Bankrotáře platí držitelé eur (formou inflační daně), státy eurozóny prostřednictvím EFSF a například i my (prostřednictvím MMF). Až budeme muset přijmout euro, budeme se nejspíše na financování bankrotářů podílet víceméně automaticky prostřednictvím Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

O tom, zda se tak stane, se bude v Poslanecké sněmovně hlasovat nejspíš již tento týden (a v Senátu později). Senát měl téma na stole již několikrát, naposledy - 4. srpna - byl z pořadu schůze stažen. Skutečnost, že někdo má na "protlačení" ratifikace této změny primárního práva zájem, nejlépe dokladuje i to, že senátoři před schůzí obdrželi nepodepsaný dokument zlehčující závažnost projednávané věci.

A aby bylo jisté, že budeme financovat bankrotáře, připravuje Komise nařízení, kterým donutí banky investovat v aktivech institucí jako je třeba právě EFSF.

Tato fáze nemůže trvat věčně, protože (1) nikdo rád dlouhodobě neživí bezdůvodně druhého a (2) tyto náklady strhávají financující ekonomiky ke dnu, dostávají je do nekonkurenceschopného postavení vůči jiným světovým ekonomikám. V horším případě přejde do totality 1. cesty. V lepším případě skončí ve svobodě 3. cesty. Tato cesta je jen dočasná.

3. cesta: Rozpad eurozóny a možná také Evropské unie

Poslední variantou, na kterou zřejmě dříve nebo později dojde, je konec eurozóny jak ji známe. Napříště již v měnové unii nebude moci být Německo společně s Řeckem či Španělskem, ale možná ani s Francií. Bude muset dojít k nějaké formě měnové reformy. Bude to bolestné, zvlášť pro Řeky, kteří mají napůjčováno v eurech a vydělávat budou doma nejspíš v inflačních drachmách. Ti schopní se za prací přestěhují do Německa, ti méně schopní budou muset přehodnotit své nároky.

Třetí cesta však ústí do svobody, kdy nikdo není nucen platit za chyby (nebo úmyslné "chyby" - třeba hýřivou sociální politiku nesoucí hlasy ve volbách) druhých. Do svobody, ve které bude každý dělat to co umí nejlépe, a po čem je zároveň poptávka a ne to, co několik lidí v Bruselu (na názvu města opravdu nezáleží) rozhodne, že "je správné". Do svobody, kde spotřebitelé svojí poptávkou určují co se má vyrábět a výrobci se přirozeně snaží uspokojit poptávku spotřebtelů. Do svobody, ve které spolu lidé obchodují dobrovolně na základě očekávání užitečnosti obchodu pro obě strany.

Tato cesta bude bolet, především ty, kteří budou muset podstoupit měnovou reformu. A bude to bolet tím víc, čím později ji provedou.

Autor: Karel Zvára | pondělí 19.9.2011 13:33 | karma článku: 27.17 | přečteno: 2235x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Prokazatelně lživý titulek o spotřebitelské náladě:

Titulek Seznam Zprávy: "Blbá nálada ustupuje, Češi se cítí ekonomicky nejlépe za tři a půl roku" znamená, že autor neumí napočítat do tří (let). Důkazem jeho lživosti jsou přitom informace přímo z článku.

29.3.2024 v 9:14 | Karma článku: 26.47 | Přečteno: 383 | Diskuse

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 24.42 | Přečteno: 1046 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 15.70 | Přečteno: 429 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 15.01 | Přečteno: 255 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.96 | Přečteno: 676 | Diskuse

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...