Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

"O přijetí eura si rozhodneme sami". Jistě, pane premiére?

18. 08. 2011 8:02:00
Předseda vlády České republiky Petr Nečas je v poslední době ústřední postavou "tahanic o euro". Chtěl bych tímto článkem především reagovat na stále omílané tvrzení pana premiéra, že "Česká republika přijme euro tehdy, až náklady na udržení koruny převýší náklady na zavedení jednotné evropské měny" (článek na Novinky.cz) či jeho tvrzení v dopisu Petru Machovi: "Znovu zdůrazňuji, že bez aktivního projevu vůle se nemůže žádný členský stát EU stát stát členem eurozóny".
 AP / idnes.cz

Jinak řečeno, premiér Petr Nečas tvrdí, že pokud euro nebude Česká republika chtít přijmout, může jej nepřijmout. Způsobů jak se vyhnout nahrazení koruny eurem se diskutuje několik.

Prvním je jistě neplnění maastrichtských kritérií. Ovšem maastrichtská kritéra jsou taková, že ten, kdo je neplní, toho nejspíš čeká malér (je příliš zadlužen, zadlužuje se velmi rychle, má velmi nestabilní cenovou hladinu). Je také nutné vzít v úvahu, že maastrichtská kritéria neplní většina ze zemí, které již euro používají. Zvlášť po roce 2008 jen málo zemí eurozóny drží deficit státního rozpoču pod 3 % HDP - viz tabulka Eurostatu, mezní hodnota je -3,0 (tedy deficit ve výši 3 % HDP); menší číslo znamená nesplnění kritéria. Průměr eurozóny (EA17) je přitom deficit ve výši cca 6 % HDP (v tabulce tedy hodnota -6,0).

Druhým způsobem jak se vyhnout zavedení eura je prosté neprovedení úkonů, které jsou nutné pro změnu měny. Jde o neprovedení opatření ke změně měny (tj. vybírat i nadále daně v Kč), prostě euro ignorovat. To by však znamenalo velmi hrubým způsobem porušit mezinárodní smlouvu.

Třetím způsobem je blokování určení přepočítacího kurzu podle článku 140 SFEU, odstavec 3 (viz níže).

Co říkají smlouvy?

Opravdu záleží jen na nás kdy přijmeme euro? Podívejme se tedy co říká Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU, ve znění tzv. Lisabonské smlouvy). Jde totiž o to, že členské státy EU mají používat euro. Tečka. Ovšem výjimka potvrzuje pravidlo, a tato výjimka je uvedena v článku 139 SFEU. Hned další článek, číslo 140, říká, jak stát nepoužívající euro výjimku ztratí. Ano, výjimku - podle té výjimky zatím nepoužíval euro a jakmile ji ztratí, měl by euro začít používat (přestanou se na něj vztahovat odpovídající výjimky).

Nyní se tedy podívejme co říká zmiňovaný článek 140 SFEU (tučně citace smlouvy, normálně text tohoto článku):

1. Alespoň jednou za dva roky, nebo na žádost členského státu, na který se vztahuje výjimka, Komise nebo Evropská centrální banka podávají Radě zprávy o pokroku dosaženém členskými státy, na které se vztahuje výjimka, při plnění jiných závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie. Tyto zprávy posuzují také slučitelnost statutů jejich národních bank s články 130 a 131 a se statutem ESCB a ECB. Zprávy také posoudí, zda bylo dosaženo vysokého stupně udržitelné konvergence, na základě toho, jak jednotlivé členské státy splnily následující kritéria (následuje uvedení kritérií a odkazů na další dokumenty).

2. Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské radě rozhoduje na návrh Komise, které členské státy, na které se vztahuje výjimka splňují podmínky nezbytné na základě kritérií stanovených v odstavci 1, a zruší výjimky dotyčných států.

Rada rozhoduje po obdržení doporučení přijatého kvalifikovanou většinou jejích členů zastupujících členské státy, jejichž měnou je euro. Tito členové rozhodnou do šesti měsíců poté, co Rada obdrží návrh Komise.

Kvalifikovaná většina uvedených členů je podle drhého pododstavce je vymezena podle čl. 238 odst. 3. písm. a). (ten de facto říká, že aby rozhodnutí nebylo přijato, musí se proti postavit státy zastupující alespoň 35 % obyvatelstva celku a ještě další stát navíc - kdo chce, nechť nalistuje)

3. Bude-li rozhodnuto postupem podle odstavce 2 o zrušení výjimky, stanoví Rada neodvolatelně hlasy členských států, jejichž měnou je euro, a dotyčného členského státu na návrh Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou jednomyslným rozhodnutím přepočítací koeficient, podle něhož euro nahradí měnu dotyčného členského státu, a přijme další opatření nezbytná pro zavedení eura jako jednotné měny v dotyčném členském státě.

Terminologická poznámka

Ve smlouvách se používají dva velmi podobné termíny: Rada a Evropská rada. Protože ne každý ví v čem se tyto dva orgány EU liší, a že jde o různé orgány, myslím si, že bude dobré vysvětlit rozdíly. A ještě pozor, existuje také mezinárodní organizace Rada Evropy.

Rada EU ("Rada") je orgánem, kde každý stát zastupuje jeden zástupce. Může to být aktuálně předseda vlády, ministr zahraničí - vlastně kdokoliv kdo má mandát vlády zastupovat členský stát EU. Obvykle jde o ministra příslušného podle projednávané věci. Rada tak může zasedat i vícekrát najednou, pokaždé dané státy reprezentují jiní ministři. Jde tedy o kolektivní orgán, kde účastníci zastupují své státy.

Evropská rada je orgánem EU. Členy jsou hlavy států či předsedové vlád, jde o takovou "vládu Evropské unie". Jako jiné vlády, i Evropská rada má exekutivní pravomoce, například může omezeně rozhodovat o změně primárního práva, o zahraniční politice EU či o změně způsobu rozhodování z jednomyslného hlasování na hlasování "kvalifikovanou většinou" (pasarela). Podobně jako Rada EU je i Evropská rada kolektivním orgánem. Nezastupuje však členské státy, ale přímo Evropskou unii - je jakousi federální vládou.

Systematické nedodržování konvergenčních kritérií či blokování přepočítacího kurzu

V této části se budu věnovat hned dvěma způsobům jak se snažit vyhnout povinnosti přijmout euro. Systematické nedodržování konvergenčních kritérií považuji za hloupost. Je to podobné jako vyhýbat se nějaké povinnosti (třeba dříve vojenské) sebepoškozováním. Snažíme se vyhnout nepříjemné povinnosti, avšak za cenu jiné ztráty.

Máme snad zájem na tom zruinovat vlastní ekonomiku? Navíc by to nejspíš ani nefungovalo. Slovensko nesplnilo deficitní kritérium v roce 2006, přesto v roce 2008 vstoupilo do eurozóny. Řecko za celou dobu od roku 2001 ani jednou nemělo deficit pod požadovaná 3 %. V roce 2009 a 2010 kritérium nesplňovala většina členů eurozóny.

Přečtěme si pořádně znění článku 140 SFEU. Zkusím ten postup pro zrušení výjimky shrnout jednoduše:

1. Komise nebo ECB podají Radě zprávu o pokroku členských států s výjimkou (aspoň 1x za dva roky)

2. Komise může Radě navrhnout zrušení výjimky u členského státu s tím, že podle Komise splňují nezbytné podmínky. Komise tedy může tvrdit, že členský stát podmínky splňuje i když je nesplňuje podle ustanovení ve smlouvách doslova. Bez problému se přitom může odvolat na "finanční krizi" a na skutečnost, že je zapotřebí porovnávat se skutečností v současné eurozóně.

3. Rada kvalifikovanou většinou států eurozóny rozhodne, zda nám výjimku zruší nebo ne. Nezruší jen tehdy, když se proti návrhu postaví členské státy představující alespoň cca 116 mil. obyvatel plus jeden další členský stát eurozóny. Tedy skutečně bez nás, protože v ten okamžik ještě nebudeme v eurozóně.

4. Stejná skupina států společně i s námi (pokud rozhodnou o zrušení výjimky) musí najít pevný přepočítací kurz. To můžeme bojkotovat. Jelikož Rada je složena ze zástupců vlád s mandátem jednat v Radě, může být těžké odolat souhlasu. Někteří vrcholní politici se totiž bojí i křiku.

Suma sumárum: Postup podle bodů 1 až 3 je mimo naši kontrolu, pro splnění bodu 4 stačí kývnutí našeho premiéra.

Ignorace na vnitrostátní úrovni

Zrušení výjimky jistě můžeme blokovat i na vnitrostátní úrovni. Tomu, že by se současná politická reprezentace k něčemu takovému odvážila, však příliš nevěřím. Stačí se podívat na příklady uvedené v první kapitole knihy Petra Macha Jak vystoupit z EU (online, zdarma). Jistě se mohu mýlit. Možná by pan předseda vlády dodal svým slovům váhu kdyby navrhl nějakou změnu zákonů, která je v rozporu s evropskými směrnicemi. Třeba 14% základní sazbu DPH, zrušení daně z elektřiny nebo výrazné snížení spotřebních daní (i ty jsou "harmonizovány" pokud jde o spodní sazbu) - prostě něco takového..

Nechceme nikomu kazit večírek

Dokud budeme mimo eurozónu, problémy s ní související včetně účasti na Evropském stabilizačním mechansmu se nás povětšinou nebudou týkat. Problém tkví především v tom, že euro zřejmě budeme muset přijmout. Právě proto, nechceme-li se dostat do vážných problémů, bychom měli zablokovat ratifikaci Rozhodnutí Evropské rady o změně SFEU.

Státy, které mají na této změně zájem (zejména Německo, které nyní nese značnou zátěž 120 miliard euro v rámci EFSF), by mohly tvrdit - vždyť se vás to netýká, tak proč nám to kazíte? Problémem je skutečnost, že se nás to týkat bude, jakmile zavedeme euro. A že se to může stát, aniž bychom to chtěli, je dost dobře možné. Vyjednejme si tedy výjimku (opt-out) podobně jako Velká Británie a Dánsko. Na její začlenění do přístupové smlouvy s Chorvatskem ještě není pozdě. Společně s ratifikací opt-outu jistě rádi ratifikujeme i změnu SFEU. To proto, že budeme s jistotou vědět, že si sami rozhodneme zda přijmeme euro či nikoliv; a také přece ostatním nechceme kazit jejich soukromý dluhový večírek.

Jenomže to zřejmě nebude stačit, protože úředníci v Bruselu jsou kreativní a přicházejí s inovativními způsoby jak ostatní donutit "investovat" správně - tedy do krachujících států. A kdyby to nestačilo, rozhodnout by mohla třeba skutečná evropská vláda s pravomocemi, o kterých si současná Evropská rada může zatím nechat jen zdát.

Na závěr pár slov Petra Macha k tématu. Videozáznam je z minulé demonstrace proti ratifikaci výše zmíněného Rozhodnutí Evropské rady. Ministr zahraničí následně bod stáhl z projednávání na schůzi Senátu - k zařazení, rozpravě a hlasování tedy dojde nejspíš na příští schůzi zahájené 5. září.

Programové prohlášení vlády - bezcenný cár papíru?

Současná ratifikace probíhá v režimu tzv. "ústavní většinou", pro schválení je tedy zapotřebí 3/5 všech poslanců a senátorů. Premiér Nečas sice v dopisu Petru Machovi tvrdí, že nejde o rozšiřování pravomoci EU, nicméně pokud by náhodou neměl pravdu, schválení v tomto režimu by pro rozšíření pravomoci EU (a další omezení naší svrchovanosti) posvětilo.

A právě v Programovém prohlášení vlády se na straně 14 uvádí: "V případě zásadních institucionálních změn EU vyžadujících úpravu primárního práva bude přesun dalších pravomocí z České republiky na EU potvrzován referendem.". Změna Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je změnou primárního práva. Proč tedy předseda vlády navrhuje její ratifikaci komorami parlamentu a nikoliv referendem podle slibu v Programovém prohlášení vlády? Uvědomují si tento rozpor též poslanci a senátoři zvolení za strany vládní koalice? Budou i přesto hlasovat pro souhlas s ratifikací?

Přesto, že si Petr Nečas i nadále udržuje pověst "slušného člověka", mám nyní již dost důvodů mu nevěřit ani slovo.

Odkazy na dokumenty Poslanecké sněmovny a Senátu:

Autor: Karel Zvára | čtvrtek 18.8.2011 8:02 | karma článku: 29.42 | přečteno: 3967x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Ondřej Mrázek

Zkoušení trpělivosti, nebo projev vojenské pitomosti?

Nemůže to být náhoda, že konvoje americké armády brázdí české dálnice vždycky právě v době, kdy je největší dopravní špička. Buď zkoušejí, co všechno si necháme líbit, anebo musí být úplně pitomí.

28.7.2017 v 17:29 | Karma článku: 17.03 | Přečteno: 232 | Diskuse

Jan Dvořák

Komisařka Jourová odolala útoku ČT, premiér Fico zařídil konec potravinového apartheidu

Ve středu večer jsem měl velký strach o naši paní komisařku z Bruselu, křehkou Věru Jourovou. Dostala se pod děsivou palbu moderátora ČT Borka - všem kulkám však odolala.

28.7.2017 v 12:07 | Karma článku: 27.32 | Přečteno: 1143 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

"Merklová horší než Hitler"

tak to zní titulní stránka Erdoganovi hodně a hodně blízkého tureckého deníku Yeni Vakit ze dne 25.7.2017 s fotografií paní kancléřky Angely Merklové, které na prsa Photoshopem nalepili Hackenkreuz.

28.7.2017 v 9:08 | Karma článku: 16.38 | Přečteno: 866 | Diskuse

Karel Januška

Dalíkovo odsouzení

Pan Dalík byl odsouzen k odnětí svobody. Odnětí svobody nařídil soud výrokem: „Občan Dalík se dopustil trestného činu. Proto bude zbaven osobní svobody v délce čtyř let.“

28.7.2017 v 3:59 | Karma článku: 26.61 | Přečteno: 1082 | Diskuse

Zdenek Horner

Povolit popírání faktů bez omezení?

Nepřestanu asi nikdy litovat, že jsme po listopadu 89 nedokázali zakázat komunistickou stranu. Zato jsou u nás zakázána a stíhána extrémně pravicová hnutí. I když někdy lze nesnadno odlišit, ke které straně spektra hnutí patří.

28.7.2017 v 2:50 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 793 | Diskuse
Počet článků 41 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1825

Šťastně ženatý s několika závazky. Aktivní v politice. A aby do toho mohl mluvit i v předvolebním období, registrován u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pod číslem 2-2017-PS-0001

 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.