Na blogu iDnesu vyšel článek Georgise Fasulise, ve kterém obviňuje Svobodné ze lži. Článek se navíc docela dlouho udržel na hlavní stránce iDnes (v době, kdy píši tento článek, tam ještě je). K tomuto úspěchu mu gratuluji. Dovolím si shrnout důvody, proč tvrdím, že pan Fasulis jeho obvinění vlastně ničím nepodložil. A děkuji panu Čepelkovi; z jeho blogu jsem si vypůjčil slovo Čecko.
Předně bych rád vyjádřil, že jsem za článek pana Fasulise rád. To proto, že tvrzení, které projde zkouškou ve veřejné diskusi, má mnohem větší váhu než kdyby prošlo bez povšimnutí. Navíc jsem (spolu s Murray Rothbardem, k tématu doporučuji 16 kapitolu jeho Etiky svobody) přesvědčen, že také pan Fasulis má svobodné právo tvrdit a hlásat cokoliv. Diskuse je vždy lepší než zalepená ústa. Tak tedy k věci. Pan Fasulis v článku přímo cituje Petra Macha:
>> Mach mimo jiné píše:"Právě jsme pro Řecko poslali do MMF 26 miliard našich korun. Daňových poplatníků a občanů se nikdo neptal." <<
Jak je z citace zřejmé, Petr Mach v článku netvrdil, že jsme "poslali Řecku 26 miliard našich korun". Tvrdí, že jsme je poslali MMF, konkrétně pro Řecko. Půjčujeme je tedy Řecku, zprostředkovaně přes MMF, jak je uvedeno v původním článku. Skutečnost, že od MMF Řekové ještě naše peníze nedostali, je věc jiná. "Pomoc" může do Řecka od MMF přijít každým dnem.
Je jedno, zda původním cílem bylo Lotyšsko či případně Maďarsko. Stejně jako se před rokem mluvilo právě o těchto zemích, dnes se mluví o Řecku. A nejpozději za rok se ve stejném smyslu nejspíš bude mluvit o Portugalsku, Španělsku a Itálii; možná i o dalších.
Pan Fasulis článku také uvádí, že nejde o milodar, ale normální půjčku. Dokonce uvádí i 1% úročení tohoto vkladu u MMF. Naše 10-leté státní dluhopisy se přitom nakupují s úrokovou sazbou necelá 4 procenta (a úroková míra roste). Zákon o státním dluhopisovém programu z března 2010 přitom počítá s tím, že si půjčíme až 153 miliard Kč. V každém případě půjčkou MMF přicházíme o zhruba 3% rozdíl v úrokové sazbě. Během 10 let tedy přijdeme o 7,8 miliardy jen z titulu rozdílu v úrokové sazbě (10 let, 3%, 26 miliard). O těch 7,8 miliardy tedy přijdeme. A je jedno jestli je jako bonus získá Řecko, MMF nebo někdo jiný.
Pan Fasulis také argumentuje, že peníze nešly z rozpočtu, ale z devizových rezerv. Jistě, má pravdu. Nic to však nemění na skutečnosti, že jde o jmění České republiky spravované Českou národní bankou (viz zákon o České národní bance). Skutečnost, že peníze nešly z rozpočtu, ale byly poskytnuty deponováním u MMF za nevýhodných podmínek, jen ukazuje na snahu o zakrývání účelu.
Zachraňování druhých, když sami nemáme ani vyrovnaný rozpočet, považuji za nezodpovědné. Samo zachraňování nejspíš Řecku dlouhodobě nepomůže. Stejně jako nám, také Řecku pomůže jen zvýšení konkurenceschopnosti a motivace k práci. A především zeštíhlení státu.
Co to znamená? Deregulovat, snížit a zjednodušit daně, zjednodušit sociální systém. A určitě zeštíhlit stát i v dalších oblastech.
Zvládeme to u nás udělat včas nebo budeme (jak pan Fasulis upozorňuje) zanedlouho také natahovat ruku a čekat na záchranu? Byl bych raději, kdybychom se problémům vyhnuli a nefinancovali řízení světa mezinárodní institucí jakou je MMF.
A ještě závěr ohledně článku, na který tímto reaguji. Autor tvrdí, že Svobodní lžou a cituje přitom větu z článku předsedy Svobodných Petra Macha. Z výše uvedených důvodů jsem přesvědčen, že pan Fasulis si článek buď nesprávně přečetl nebo jej nepřesně interpretuje. Přeji mu mnoho úspěchů v další publikační činnosti.
